|
|
Básník Slova: Christologie v díle T.S. Eliota
Šmejdová, Barbora ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Název: Básník Slova: Christologie v díle T.S. Eliota Tato práce se zabývá christologickou analýzou díla básníka, dramatika a kritika T. S. Eliota. Práce je rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola obsahuje historicko-kulturní kontext Eliotova působení, základní fakta z jeho života a popis jeho umělecké i kritické tvorby. Na konci první kapitoly můžeme najít pojednání o přijetí T. S. Eliota v České republice a překladech jeho díla do češtiny. Druhá kapitola obsahuje christologickou analýzu Eliotova díla. Kapitola začíná analýzou christologických titulů v jednotlivých básních. Druhá část této kapitoly je zaměřena na důležité události Ježíšova života, které Eliot ve své poezii a dramatech zmiňuje. V průběhu celé druhé kapitoly budeme také odkazovat na jednotlivá místa v Písmu, která jsou pro dané básně relevantní. Klíčová slova christologie, T. S. Eliot, katolická teologie, anglická literatura
|
|
|
Christologie a soteriologie v kazatelském díle Dr.Ph. Josefa Čeňka z Wartenburku (1765 - 1843)
Dörrová, Irena ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Bibliografická citace Christologie a soteriologie v díle Josefa Čeňka z Wartenberku (1765-1843); rukopis/ diplomová práce Irena Dörrová; vedoucí práce prof. Ctirad Václav Pospíšil Th. D. Anotace V první polovině 19. století se setkáváme s Dr. Ph. Josefem Čeňkem z Wartenberku ve funkci pomocného biskupa v královéhradecké diecézi rakouského mocnářství. Za své zásluhy a znalosti je povolán do Salzburgu, kde je jmenován ředitelem univerzity a kanovníkem salcburské kapituly. Setkáváme se s ním v Rakousko-Uherské monarchii, v době josefinismu, neklidných časech první poloviny devatenáctého století. Pan Josef Čeněk vstupuje aktivně do možností doby obrození a využívá ji k vydání několika knih kázání v českém jazyce, aby mohl věřící více formovat a přivádět je k hlubšímu poznání katolické víry. V kázáních sledujeme, jeho pojetí christologie a soteriologie, to znamená, jakým způsobem sám chápe osobu Ježíše Krista a jak ji dále prezentuje věřícím ve svých publikacích. Klíčová slova: Josef Čeněk z Wartenberku; náboženství, christologie, soteriologie, Ježíš Kristus; kázání.
|
|
| |
|
|
Křesťanské odmítnutí zvířecích obětí a novozákonní pojetí Kristovy smrti
Vilímek, Jan ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Křesťanské odmítnutí zvířecích obětí a novozákonní pojetí Kristovy smrti Anotace Námětem práce je rozbor vztahu mezi fenoménem zvířecí oběti a smrtí Ježíše Krista. Nejprve jsou uváděny základní interpretační kategorie, které napomáhají porozumět roli a významu krvavých obětních praktik v rámci rituální aktivity archaických kultur. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnována především starozákonnímu kultu, protože obětní terminologie pocházející z tohoto prostředí posloužila v rámci novozákonního kánonu jako jeden z ústředních způsobů vyjádření tajemství Kristovy smrti. Tématizovány jsou také moderní antropologické teorie zvířecí oběti, aby se v porovnání se specificky křesťanských pojetím oběti konkrétně ukázalo, v jakém smyslu jsou Kristova nerituální smrt a způsoby jejího přivlastnění věřícími naplněním a překonáním všech dosavadních forem oběti. Klíčová slova zvířecí oběť, Kristova smrt, soteriologie, rituální praxe, křesťanská výkladová schémata oběti
|
|
|
Teologie hry ve dvacátém století - Hugo Rahner a Jürgen Moltmann: slepá cesta?
Lamser, Jan ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent) ; Kaplánek, Michal (oponent)
Tato disertační práce se věnuje otázce hry, resp. hraní ve všech jejích podobách z pohledu systematické teologie. Podrobně představuje dvě doposud nejucelenější teologie hry, prezentované v práci Hugo Rahnera Der Spielende Mensch a práci Jűrgena Moltmanna Die Ersten Freigelassenen der Schopfung a souvisejících textech. V kontextu doby, rámce teologických prací i akademických a společenských aktivit jednotlivých autorů je podrobně popsáno, jakým způsobem oba chápou hru jako hru a jaké jí následně přisuzují teologické významy. Dogmatické pojetí obou teologií je vyloženo jako schematický celek, pozornost je věnována i podrobnému výkladu klíčových důrazů a souvislostí obou teologií hry. Práce věnuje pozornost i okolnostem vzniku a inspiračním zdrojům obou teologií hry, přijetí a působení obou děl. Práce závěrem předkládá srovnání pojetí hry obou autorů, konstatuje, že obě teologie hry jsou si v mnoha ohledech blízké svým eschatologickým a soteriologickým vyústěním, stejně jako východisky, zdůrazňujícími svobodu, radost a kreativitu, které se s hrou vždy pojí. Pozornost je věnována teologickému chápání lidské identity a porozumění světu skrze hru u obou autorů. V závěru se práce podrobně věnuje kritické otázce, nakolik je na místě, a pokud ano, tak jakým způsobem, Kristovu smrt na kříži interpretovat v...
|
|
|
Christologická, soteriologická a příslušná spirituální tématav v Dostojevského díle Bratři Karamazovi.
Hejdová, Ludmila ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Diplomová práce "Christologická, soteriologická a příslušná spirituální témata v Dostojevského díle Bratři Karamazovi" se věnuje životu a literárnímu odkazu ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského, zvláště jeho vrcholnému dílu Bratři Karamazovi. Román je syntézou spisovatelových životních myšlenek, které po celý život dozrávaly. V této práci je kladen důraz především na nalezení a uchopení christologických a soteriologických rysů, jež dílo obsahuje a ukazuje tak na autorovo vnitřní přesvědčení a víru v Ježíše Krista. Práce rovněž poukazuje na některá spirituální témata, která jsou v díle klíčová, jako například utrpení člověka a otázky víry a lidské svobody. Klíčová slova Dostojevský, Bratři Karamazovi, christologie, soteriologie, spiritualita, víra, svoboda
|
|
|
Kdo tedy může být spasen? Tři vstřícné přístupy k soteriologickému universalismu (Barth, Tillich, Rahner)
Roll, Benjamin ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Kdo tedy může být spasen?" se zabývá přístupem tří významných teologů 20. století k soteriologickému univerzalismu. V první kapitole představuje inkluzivní novozákonní pasáže a starocírkevní autory vstřícné k otázce spasení všech lidí. Hlavní část práce se věnuje dvěma evangelickým teologům, Karlu Barthovi a Paulu Tillichovi, a jednomu římskokatolickému teologovi Karlu Rahnerovi. Práce stručně uvádí do jejich životů a díla a následně se věnuje popisu těch jejich pojmů a myšlenek, které dosvědčují jejich otevřenost k otázce spásy nabídnuté daleko za hranice křesťanských církví. Na jejich příkladu chce autor ukázat oprávněnost tématu v současném křesťanském myšlení.
|
|
|
Teolog Josef Pospíšil (1845-1926). Christologické a soteriologické dílo
SCHWAMMENHÖFER, Václav
Diplomová práce se zaměřuje především na analýzu christologického a soteriologického systému Josefa Pospíšila, který jest významným představitelem první generace českého novotomismu. Součástí studie je stručný popis autorova celoživotního díla s přihlédnutím k tehdejšímu dobovému kontextu. Autor zde představuje Pospíšila, nejen jako teologa, ale také jako významného představitele české tomistické filosofie.
|
|
|
Christologie a soteriologie v kazatelském díle Dr.Ph. Josefa Čeňka z Wartenburku (1765 - 1843)
Dörrová, Irena ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Bibliografická citace Christologie a soteriologie v díle Josefa Čeňka z Wartenberku (1765-1843); rukopis/ diplomová práce Irena Dörrová; vedoucí práce prof. Ctirad Václav Pospíšil Th. D. Anotace V první polovině 19. století se setkáváme s Dr. Ph. Josefem Čeňkem z Wartenberku ve funkci pomocného biskupa v královéhradecké diecézi rakouského mocnářství. Za své zásluhy a znalosti je povolán do Salzburgu, kde je jmenován ředitelem univerzity a kanovníkem salcburské kapituly. Setkáváme se s ním v Rakousko-Uherské monarchii, v době josefinismu, neklidných časech první poloviny devatenáctého století. Pan Josef Čeněk vstupuje aktivně do možností doby obrození a využívá ji k vydání několika knih kázání v českém jazyce, aby mohl věřící více formovat a přivádět je k hlubšímu poznání katolické víry. V kázáních sledujeme, jeho pojetí christologie a soteriologie, to znamená, jakým způsobem sám chápe osobu Ježíše Krista a jak ji dále prezentuje věřícím ve svých publikacích. Klíčová slova: Josef Čeněk z Wartenberku; náboženství, christologie, soteriologie, Ježíš Kristus; kázání.
|
|
|
Univerzální inkluzivistická soteriologie (pavlovského typu?) dle Pierra Teilharda de Chardin
Novák, Petr ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává téma ontologického a funkcionálního významu osoby Ježíše Krista podle francouzského filosofa a přírodovědce Pierra Teilharda de Chardin. V současnosti je jeho teologický přínos oceňován i papeži Benediktem XVI. a Františkem. Mnoho jeho myšlenek a geniálních spisů však bylo v katolickém předkoncilním diskurzu za jeho života cenzurováno a zakazováno. Všechny jeho hlavní práce byly vydány posmrtně. Stále však zůstává kontroverzním autorem. Práce si klade za cíl posoudit, zda je možné považovat funkcionální christologii Teilharda de Chardin za univerzální inkluzivistickou soteriologii pavlovského typu. Základem a referenčním rámcem pro komparaci jsou protopavlovské spisy Nového zákona (především List Římanům, První list Korintským a List Filipským). Inkluzivistické pojetí spásy v díle Teilharda de Chardin se tak může stát východiskem pro ekumenický dialog mezi jednotlivými křesťanskými denominacemi, kterým je apoštol Pavel společný. Klíčová slova christologie, inkluzivizmus, Pierre Teilhard de Chardin, soteriologie, Svatý Pavel
|
host ::
RSS.